Balada pro bodhrán

hudba i text: David Maroš

V hospůdce sedíme do ranních hodin,
zatímco ty v poklidu spíš,
na suchu zůstane každá z těch lodí,
pro které vztyčíme dřevěný kříž.

Stýská se stýská po velkém přílivu,
udatný bojovník napíná tětivu,
kocháš se krásou modravých odstínů,
najednou narazíš na zrádnou mělčinu.

Zabít tě můžu jediným slovem,
bránu když necháš otevřenou,
hladový havran mršinu klove,
dokud ho vlny nedoženou.

Slaboučký výkřik byl přehlušen příbojem,
nikdy se, lásko má, nevzdávám bez boje,
dříve či později vstoupím do hradu,
já jsem byl první, kdo zpíval ti baladu.

Stýská se stýská po velkém přílivu,
udatný bojovník napíná tětivu,
kocháš se krásou modravých odstínů,
najednou narazíš na zrádnou mělčinu.