hudba i text: David Maroš
Kdo tě potká, velkou radost mívá,
na hladině zaleskne se hřích,
borovice je zasněná a křivá,
vidíš mraky a jsi jedním z nich.
Nadšeni jsme, že tak hustě leje,
čistý žebrák bouchnul do zvonů,
jedna kapka spadla na koleje,
druhá rychle stáhla oponu.
Voláš na mě z protějšího břehu,
že se spolu známe moře let,
zmizely už zbytky loňských sněhů,
řekni, že to není naposled.