hudba i text: David Maroš
Potká jednou havran druhého havrana,
konverzují o tom, že je letos tuhá zima,
krákají spolu dvojhlasně do rána,
oba mají radost, kdo by neměl mezi svýma.
Jeden z nich je on, druhá ona,
dohromady oba určitě pochopili,
jaké krásné představení tuto noc se koná
a že musí uletět právě teď v tuto chvíli.
Navzájem se zdálky zdraví,
sníh a mráz je neruší,
všichni ptáci stěhovaví
lidem vidí do duší.