Modré dálky

hudba: irská lidová (Down by the Salley Gardens), text: Elen Háblová

Pojď se mnou domů k nám do těch strání,
od dětství ten kraj dobře znám.
Žije tam matka má, všichni známí,
velký dům může patřit i nám.

Nevnímáš slova má, oči bloudí
k zátoce, kde loď kotvívá.
Vyplouváš pozítří, srdce touží.
Kolikrát ještě čekat mám?

Lákání modrých dálek srdce tvé asi těžko odolá.
Jenom já s láskou svou neustále na břehu sama zůstávám.

Tolik let vyhlížím plachtu bílou,
naděje ve mně umírá.
Kořeny zapustím, splynu s hlínou,
oči své k moři upírám.

Toulej se, milý můj, oceánem,
ať tvá pouť šťastný konec má.
Jiného nehledám, buď svým pánem,
já ti svou věrnost zachovám.

Vrátíš se z modrých dálek a ten strom na břehu, to budu já.
Nehledej lásku mou, na té skále zakletá v listí zůstává.