Píseň pro Lucii

hudba i text: David Maroš

Lucie bydlí na konci dědiny
ve starém domku s omítkou do žluta,
na jaře sází básničky do hlíny,
celý rok chodí v sandálech obutá.

Poklidné řeky svůj život prožijí,
zdvíhá se šedivá opona,
opravdu málokdy potkávám Lucii,
každý verš horský průsmyk překoná.

V zakletých kopcích třináctého prosince
ozvou se zvony blízkého kostela,
červené střechy v běloučké peřince,
v posledním domku někdo čaj udělá.

Horký čaj s citrónem medem se osladí,
dobrá duše do kamen přiloží,
přečti si básničky v odlišném pořadí,
zítra z nich vyrostou tisíce odnoží.

Poklidné řeky svůj život prožijí,
zdvíhá se šedivá opona,
opravdu málokdy potkávám Lucii,
každý verš horský průsmyk překoná.

Píseň k poslechu: